PŘEHLED FYZIOLOGICKÝCH HODNOT ZDRAVÉHO KONĚ A JAK MĚŘIT

Kontrola tělesné teploty

U koní měříme tělesnou teplotu nejčastěji v řitním otvoru, neboli rektální teplotu. Vhodné je použití lidských teploměrů, které jsou citlivé, rychlé, mají úzký konec a sami zapípají, když je hotovo.

 

Přistoupíme k zádi koně z boku, nadzvedneme ocas, trochu ho stočíme na stranu, aby nepřekážel, a do řitního otvoru vsuneme konec teploměru. Doporučuje se tento konec natřít vazelínou, olejem či krémem nebo ho zvlhčit slinami. Navlhčený teploměr se snáze zavede do rekta. Nikdy ho však nepokrývejte velkou vrstvou, aby to nezkreslilo naměřenou teplotu. Tělesná teplota poukazuje na stav a aktivitu metabolismu těla. Protože při metabolismu se vždy vyrábí teplo, čím je metabolismus aktivnější, tím je teplota těla vyšší. Metabolismus je přirozeně aktivnější při práci, v teple, patologicky potom při různých onemocněních.

 

Kontrola srdečního tepu (pulsu)

Kontrola srdečního tepu (pulsu) u koní je důležitým nástrojem každého majitele pro správu zdraví koně. Může vám pomoci identifikovat bolest, zánět v kopytě, nebo upozornit na jiné zdravotní problémy, které kůň může mít a které ovlivňují jeho chování. Je dobré ale znát normální hodnotu tepu vašeho koně v normálu. Jen tak si zavčas všimnete nárůstu v srdečním tepu.

 

Máme několik běžných možností měření tepové frekvence:

 

1. Měření pulsu na lícní tepně. Nezáleží, na které straně puls měříte, rozhodněte se podle toho, co je vám pohodlnější. Tepnu nahmatáte na dolní hraně dolní čelisti, zhruba v přední části masité části – tváře. Nejlépe ji najdete tak, že prsty za velice mírného tlaku přejedete po spodní hraně této části čelisti zepředu dozadu a zpět, na jednom místě ucítíte, jak vám pod prsty přeskočil „tužší provázek“ – to je ona tepna, doprovázená žílou. K ní nyní přiložíte bříška aspoň dvou, nejlépe tří prstů. Čím větší plochou totiž budete tepnu hmatat, tím citlivěji puls ucítíte. Přitlačte na tepnu pouze tolik, abyste v prstech cítili její pulsaci – není třeba tlačit moc. Zkoušejte si to na různých koních, abyste si získali potřebný cit. Jakmile jste nahmatali puls, změřte si nejméně 15 vteřin, nejlépe celou minutu, a počítejte údery.

2. Ne každý kůň ale rád spolupracuje. Stačí, aby si přežvýkli a vy můžete měřit znovu. Proto existují jiné metody, například přímo hmatání srdečních úderů. Když přiložíte celou dlaň na hrudník koně za levý loket a nebudete příliš tlačit, ucítíte, jak pod žebry tluče srdce. Srdeční hrot naráží do stěny hrudníku a vy to můžete počítat. Opět počítáte, kolik úderů srdečního hrotu „do ruky“ ucítíte za jednu minutu. Tato metoda je vhodnější především u koní rozrušených nebo po zátěži.

3. Puls lze nahmatat i na prstní tepně, která se nachází na přechodu zadní a střední třetiny holeně těsně nad spěnkovým kloubem nebo v zadní třetině po obou stranách spěnky. Stejně tak můžete hmatat puls na ocasní tepně. Tu najdete na spodní straně ocasu (v místě, kde je ta jemná holá kůže). Uprostřed spodní strany je prohlubeň, tepny jsou po okrajích vpravo a vlevo od ní pod ocasním svalem. Toto hmatání vyžaduje více cviku. Ani jedno místo však není vhodné pro přesné měření tepu.

4. A pokud nelze nahmatat puls, je třeba sehnat fonendoskop a poslechnout si srdíčko. Při poslechu srdce uslyšíte dva údery. Jeden je systola (srdce vytlačí krev), druhý diastola (srdce krev natáhne). Oba dva tvoří jeden srdeční cyklus. Vy tedy budete počítat tyto dva údery jako jeden. Postavíte se na levou stranu koně, nasadíte si fonendoskop a posloucháte na levé straně hrudníku za loktem koně. Nebojte se dát si tu práci a najděte místo, kde srdíčko uslyšíte nejlépe. Koník si aspoň zvykne na tuto manipulaci a uklidní se. Jakmile uslyšíte údery, chvilku počkejte na uklidnění koně, je-li třeba, potom můžete počítat – opět nejlépe celou minutu nebo aspoň 30 či 20 sekund (a pak samozřejmě vynásobit 2 nebo 3).

 

 

Kontrola dechu

Sledujeme nejenom frekvenci dechu, ale také subjektivně hodnotíme kvalitu dechu – výdechy jsou hladké, v klidu tiché, jak otevírá nozdry, vtahuje do sebe řiť, pracují-li mezižeberní svaly či i břišní svaly apod. Dechová frekvence velice rychle reaguje na jakékoli vzrušení koně – ihned stoupne. Proto bychom ji měli měřit, aniž bychom se ke koni přiblížili nebo ho dotkli. A to jde naštěstí velice snadno.

 

1. Stačí totiž, když sledujeme pohyb slabiny. Při nádechu jde slabina koně dolů a dozadu, při výdechu se vrací zpět – tedy nahoru a dopředu. Jeden dech je v tomto případě jeden nádech (nebo výdech). Opět pozor na zdvojení – počítejte buď nádechy, nebo výdechy, ne obojí. Přijdeme tedy ke koni a necháme ho, aby se uklidnil a radši si nás ani nevšímal. Na hodinkách si stopneme nejlépe jednu minutu, protože dechová frekvence se měří jako počet dechů za minutu. Čím déle sledujeme, tím je měření přesnější, protože kůň může dýchat chvilku rychleji a chvilku pomaleji. Pokud ale celou minutu nepostojí, stačí měřit například 20 vteřin (počet dechů pak vynásobíme 3×, abychom dostali minutovou frekvenci) nebo 15 vteřin (násobíme 4×). Kratší dobu nemá cenu měřit, protože vypočtené výsledky budou velmi zkreslené. Pokud koník ani tak nepostojí (žere seno, popochází apod.), musí ho pomocník podržet. Opět počkejte, až se kůň uklidní a přestane a měřte.

2. Dechovou frekvenci můžete změřit i tak, že budete sledovat pohyb nozder. Ty se při nádechu trochu roztáhnou, ale v klidu to nemusí být moc patrné.

3. Také je možné přiložit na několikacentimetrovou vzdálenost od nozder hřbet ruky. Ucítíte tak proud vydechovaného vzduchu a budete počítat výdechy. Při tomto způsobu však již mohou být někteří koně rozrušení a výsledky nebudou věruhodné.

4. Spolehlivou metodou je poslouchání proudění vzduchu fonendoskopem v místě přechodu hrtanu v průdušnici.