10 varovných signálů laminitidy/schvácení kopyt

Šance koně na uzdravení závisí nejvíce na Vaší schopnosti zachytit příznaky schvácení kopyt (laminitidy) již v počátku. Nejlepší je prevence, aby k tomuto vůbec dojít nemuselo, ale člověk nikdy neví a tak je dobré být přivaven i na toto.

Autorem původního textu na The Horse.com je Christa Lesté-Lasserre, MA.

Již po desítky let si nad tím veterináři, kováři a majitelé koní lámou hlavu. O čem mluvíme? O laminitidě nebo o u nás pod známým názvem schvácení kopyt - oddělení nebo selhání mechanismu závěsného aparátu kopytní kosti, který spojuje kopytní stěnu s kopytní kostí uvnitř. To může zapříčinit nevratné strukturální změny v koňském kopytě, což pak vede k opakovaným akutním a velmi bolestivým stavům a trvalému kulhání. Při laminitidě dochazí i k poklesu či rotaci kopytní kosti (naklonění špičky kosti dolů do kopyta - pozn. překladatele), při velké odchylce i k proražení chodidla, což bohužel v kritických případech může vyústit k uspání nemocného koně... Ale pozor: Všímavý pozorovatel dokáže těmto fatálním změnám včasným odhalením prvních příznaků a správnou první pomocí zabránit.

"Každý mluví o laminitidě jako o problému spojeném s kulháním, ale my už dnes víme, že u koní dochází k mikroskopickým změnám ještě dřív než kůň skutečně začne kulhat" říká Andrew van Eps, BVSc, PhD, MACVSc, Dipl. ACVIM, přednášející a specialista na koňskou medicínu na Univerzitě veterinárního lékařství v Queenslandu v Austrálii (pozn. korektorky - dnes již působí na University of Pennsylvania, School of Veterinary Medicine v USA). Proto je důležité, abyste pozorovali každou sebemenší změnu ve zdraví Vašeho koně a tím maximalizovali pravděpodobnost uzdravení. "Musíte proaktivně myslet dopředu a předvídat" říká Tom Ryan, FWCF, kovář zabývající se laminitidou působící v Bedfordshiru ve Velké Británii.

Abychom Vám pomohli podchytit tuto ničivou chorobu kopyt již v začátku a Váš kůň tak měl stále šanci se vyhnout trvalým následkům, dali jsme dohromady 10 prvních varovných signálů této nemoci. Bez ohledu na konkrétní typ (Syndrom systémové zánětlivé odpovědi (SIRS), schvácení párové nohy, endokrinně spouštěná - právě sem se zahrnuje spuštění inzulinovou resistencí a Cushing, dnes známý jako PPID) , tyto varovné ukazatele Vám napoví, že nastává nebo jen dokonce zatím jen hrozí schvácení - a to dokonce ještě předtím než by byly viditelné nějaké známky akutního schvácení. Jakmile tedy zpozorujete jedno či více z níže uvedených signálů, kontaktujte co nejdříve vašeho veterináře:

1. Zrychlený a silný puls

Sjeďte svou rukou dolů po dolní končetině, kde tepna prochází drážkou mezi šlachami ohybače a mezikostním svalem. Tam, kde tepna pokračuje dolů po zadní části nártu a spěnky, byste měli cítit puls. V normálním případě byste cítili slabý, nebo téměř neznatelný puls. Ale u koní při schvácení bude silnější a zrychlený. Jak poznat, že je puls mého koně zrychlený a silnější? Ryan popisuje "Musíš se to naučit cítit. Ideální je, když si u svého koně tep preventivně zkontrolujete v normálu, v klidovém režimu během dne. Zvýšený a silnější tep na jedné noze může indikovat nějaké zranění na noze, ale zvýšený a silnější tep na obou nohách je hlavní příznak schvácení."

2. Kopyto hřeje již několik hodin

I zdravým koním mohou někdy kopyta hřát, říká van Eps, ale nikdy ne po dlouhou dobu. Je normální, že se kopyta periodicky více prokrvují, což způsobuje zvýšení teploty. Koňské tělo ale toto teplo dokáže regulovat a do dvou hodin by mělo tedy zmizet - pokud není venku opravdu horko. Opravdu tedy nemusíte panikařit, když váš kůň tráví odpoledne na vyhřáté pastvině ve třicetistupňovém horku a má horká kopyta. Strachujte se až ve chvíli, kdy teplota kopyt přesáhne 33 °C nepřetržitě na víc než několik hodin a venkovní teplota je nižší než 25 °C. „To je praxí ověřené znamení, že by se kůň mohl brzy schvátit," upozorňuje van Eps.

Tato zvýšená teplota podle Ryana ukazuje na reakci kopyta na patologické změny, které při schvácení probíhají v lamelární tkáni.

Někdy kulhání nastupuje velmi rychle. „Nástup kulhání pozorujeme mezi osmi a dvanácti hodinami poté, co se teplota zvýší," uvádí van Eps. Pokud si nejste jisti, že dokážete správně určit rozdíly teplot pouze pomocí prstů, van Eps doporučuje pořídit si infračervený teploměr.

3. Deformace kopyta či neobvyklé kroužky na stěně kopyta

Pokud se koukname na zdravá kopyta, rostou rychleji v přední části kopyta a pomaleji v postranních částech, říká Ryan. Vytvářejí tak hladké, nehmatatelné, rovné růstové kroužky přes přední část kopytní stěny bez vlnek, které pokračují směrem dozadu a dolů přes postranní část kopyta k patkám. U schvácených kopyt tento růstový model přestává fungovat. Růstové kroužky se stávají v patkách širší než v přední části kopyta. Je to tím, že poškození je vpředu výraznější než u patek.

Tento pozměněný růstový model způsobuje, že se kroužky stáčí směrem nahoru a neobvyklé kroužky se objevují i na povrchu kopytní stěny. Tyto příznaky mohou předcházet kulhání o měsíce nebo dokonce roky, tvrdí veterinář Donald Walsh. Walsh vede Nadaci pro zdraví zvířat v Missouri, která financuje výzkum a vzdělání v projektech souvisejících s laminitidou.

Ryan věří, že abnormální růst kopyta začíná ještě dřív, než se objeví jakékoliv známky bolesti - s ohledem na to, že v případě chronické mechanické laminitidy lamely poškozuje právě měnící se úhel kopytní kosty a tvar kopyta kolem nich. Zkoumal také, jak se dařilo kovářům nebo veterinářům ulevit koním od bolesti pomocí vertikálních uvolňovacích řezů v kopytě. Malý proužek odstraněné rohoviny chrání dorzální lamely tím, že je izoluje od rychle rostoucí patky. „Když se řez provede včas, vypadá to , že skutečně dokáže zabránit vážnějším následkům schvácení," říká s dodatkem, že seriozní výzkum na toto téma se zatím chystá. „Naše zkušenosti ukazují, že pokud se řezy provedou opravdu velmi brzy, úleva od bolesti přichází během pár hodin."

4. Zvýšení tepové frekvence

„Mysleli jsme si, že tepová frekvence nepatří mezí důvěryhodné indikátory přicházející laminitidy," přiznává van Eps. „Ale zjistili jsme, že u našich pacientů těsně před schvácením naopak patřilo zvýšení tepové frekvence opravdu mezi nejspolehlivější ukazatele." Většina koní má v klidu docela stabilní tepovou frekvenci mezi 30 a 40 tepy za minutu. Van Eps ale zjistil, že tepová frekvence u schvácených koní má tendenci se zvyšovat zhruba už jeden den předtím, než kůň začne projevovat nějakou větší bolest kuhláním. „Proto i lehké zvýšení tepové frekvence, třeba jen o 6 tepů za minutu, může být důležitým ukazatelem, že se u vašeho koně něco děje".

„Mnoho lidí nepřikládá těmto drobným změnám tepové frekvence význam. Ve skutečnosti to ale může být velmi užitečný varovný signál, zvlášť pokud znáte normální tep svého koně," dodává. Tep můžete změřit stetoskopem nebo přiložením prstů pod spodní čelist nebo pod spěnku, jak už jsme popisovali výše. Práce, rozrušení nebo teplota okolí mohou také přispět ke zvýšení tepové frekvence, což je třeba brát v potaz při interpretaci výsledků.

5. Kůň dlouho stojí / neobvykle často odlehčuje končetinám

Koně potřebují pohyb pro správné a dostatečné prokrvování a vyživování tkání v kopytech, říká van Eps. Pokud ale má kůň zraněnou jednu nohu, může přespříliš a dlouho přetěžovat druhou, zdravou nohu. Tak může vzniknout fenomén známý jako schvácení párové nohy ( kontralaterální; druhostranné).

„U zraněných koní, kteří nejsou schopni dlouhodobě stát rovnoměrně na všech čtyřech nohách a alespoň trochu se pohybovat, je třeba zvážit závěs, aby mohli zdravou nohu odlehčit," navrhuje Walsh. Se souhlasem veterináře můžete také zkusit koně se zraněnýma nohama postupně kontrolovaně pohybovat. „I když kůň kůň třeba jen skáče po třech nohách, stále je to pohyb potřebný k tomu, aby se předešlo schvácení."

Na druhou stranu kůň, který nezvykle často odlehčuje končetiny, může také vykazovat rané známky schvácení, říká van Eps. „Koně normálně přenášejí váhu z nohy na nohu dvakrát až třikrát za minutu," vysvětluje. „Pokud se u nich rozvíjí laminitis, počet přenesení váhy se zvýší na tři až pětkrát za minutu."

Když kopyta začnou koně bolet, kůň automaticky začne měnit postoj - přenese váhu na zadní nohy a přední natáhne před sebe v pozici typické pro schvácení.

6. Zjevně roztažené a/nebo krvácející lamely na chodidle

Když se lamely začnou uvolňovat, oddělují se od kopytní stěny, vysvětluje Walsh. Podél bílé čáry, v místě, kde se chodidlo a kopytní stěna potkávají, se začne objevovat viditelná mezera. Rozšiřování bílé čáry se v angličtině nazývá „seedy toe" a všimnout si ho můžete hlavně při strouhání. Pokud si při strouhání všimnete v bílé čáře známek krve, neznamená to nutně chybu kováře - příčinou může být krvácení lamel, což může být známkou schvácení.

Je dobré, když majítelé věnují strouhání pozornost při každé návštěvě kováře a všímají si tak, co je u jejich koní normální a co ne. I kováři může něco uniknout, připomíná Walsh.

Roztahování lamel také zvětšuje vzdálenost mezi vnější kopytní stěnou a přední částí kopytní kosti. To ukáže rentgenový snímek. „Normální vzdálenost je 18 milimetrů, ale bude se zvětšovat, když se lamely roztahují," říká van Eps. „Zatím se nemusí objevit žádná rotace kosti, jen zvětšení vzdálenosti na 20, 21 nebo dokonce 22 milimetrů."

7. Zkrácený krok

Schvácení koně začnou zkracovat své kroky dříve než vůbec začnou kulhat, číká Ryan. Změny v kroku jsou více zřejmé na tvrdém povrchu, zvláště pak v kroku v obratech.

"Není moc jiných zdravotních problémů, které se jako první projevují kulháním na tvrdém povrchu v kruhu a na obě strany," uvádí van Eps. Zapamatujte si běžnou délku kroku svého koně, můžete tak zaznamenat, když začne kroky zkracovat. A sledujte případné známky bolesti v obratech v kroku. Těch může být celá škála, od šklebení se až po odmítání pohybu. „Kůň, který se zdá na rovné linii a měkkém podkladu v pořádku, může vypadat na kruhu na tvrdém úplně jinak," doplňuje.

8. Zvýšená hladina inzulinu

Inzulin je hormon, který tělo normálně vylučuje, aby mohlo regulovat hladinu cukru v krvi. V lamelách pak aktivuje růstový faktor (IGF-1), který způsobuje jejich růst. „Lamely by ovšem správně růst neměly," upozorňuje Walsh.

Měření inzulinu veterinářem by mělo ukázat hladinu inzulinu ne vyšší než 20 jednotek. Pokud je hodnota 40 a více jednotek, je třeba zasáhnout dřív, než laminitida nastane. V „šedé zóně" mezi 20 a 40 Walsh doporučuje orální glukózový test. Při něm kůň dostane vypočítanou dávku kukuřičného sirupu, který hladinu inzulinu prudce zvedne. U zdravého koně se hladina vrátí do normálu mezi 60 a 90 minutami. U koní rezistentních na inzulín (IR) zůstane hladina zvýšená mnohem déle.

Pokud už se váš kůň už schvátil, je stejně důležité počkat na výsledky testů na IR.

Podle Walshe se schvácení nejčastěji objevuje na jaře, kdy koním hladinu inzulinu zvedá pastva bohatá na cukry. Přesto bohatá pastva nebude mít stejný vliv na všechny koně - pouze na ty, kteří mají geneticky sklony k rezistenci na inzulin. Tito koně potřebují dietu s nízkým podílem cukrů a spoustou pohybu - i přesto, že jsou schvácení - aby se jim snížila hladina inzulinu, tvrdí Walsh.

9. Obezita

Obézní kůň je náchylnější k inzulinové rezistenci, tvrdí naše zdroje. Nohy obézních koní také musí nosit větší váhu, což přispívá k mechanickým změnám ve tvaru kopyta. „Nadváha může způsobovat abnormality růstu kopyt," potvrzuje Ryan.

Nadváha může také mást kováře, říká Walsh. „Mnoho kovářů si může myslet, že kůň si sešlapává kopyta kvůli nadváze," poukazuje. „Přitom se jedná o poškození ze začínajícího roztahování lamel. Nadváha tak může způsobit, že si těchto příznaků kovář nevšimne."

V první řadě je velmi důležité rozeznat, jak moc je váš kůň tlustý. „Majitelé jsou obecně k obezitě svých koní slepí a ani si neuvědomují, jak moc je překrmují," tvrdí Ryan. Jakmile si uvědomíme, že náš kůň je opravdu tlustý, je třeba snížit u koně příjem kalorií a přidat práci, dodává Walsh.

10. Průjem, infekce, zánět

Systémová zánětlivá reakce může zapříčinit laminitidu, říká Walsh. „Pokud má kůň vysokou horečku a průjem, může to zapříčinit následné schvácení, a je potřeba to předvídat," upozorňuje. „Tito koně jsou pak vystaveni masivnímu poškození lamel, které vznikly v důsledku enzymatických reakcí v kopytě při zánětlivé reakci."

Dobrý způsob, jak se v tomto případě schvácení vyhnout, je chlazení kopyt a nohou ledem. Spolu s veterinářem se snažte se teplotu koňských nohou až po hlezna udržovat maximálně na 5 °C. Začněte co nejdříve. Pokud budete čekat až na první klinické příznaky schvácení, může být už na odvrácení důsledků pozdě.

Shrnuto..

Laminitida začíná už na mikroskopické úrovni mnohem dřív, než kůň začne viditelně kulhat. Pozorní ošetřovatelé či majitelé se mohou naučit rozpoznat nepatrné příznaky, způsobené mikroskopickými změnami, zavolat veterináře a včas podniknout kroky proti zhoršování tohoto stavu. Přestože ani tyto drobné změny se už nemusí podařit zvrátit, je možné nemoc zastavit dřív, než bude pro koně fatální. „Laminitis je hlavně o zpomalení nebo zastavení postupujících příznaků," shrnuje van Eps. „Pokud se to podaří dost brzy, váš kůň nemusí mít žádné trvalé následky."

Vědci doporučují získat přehled o tom, co je pro vašeho koně normální - jak chodí a pohybuje se v obratech, jak stojí, jaké je jeho držení těla, normální teplota kopyt i tepová frekvence. „Pokud jednou tyto informace máte, už vždy budete schopni poznat, pokud něco není v pořádku," uzavírá van Eps.

Do češtiny pro vás přeložila Lenka J. a za veterinární korekturu textu velice děkujeme Kristýně H.